Výroba třaskavé rtuti

4. dubna 2007 v 17:58 |  Výbušniny
Třaskavá rtuť/ fulminát rtuťnatý
Třaskavá rtuť byla prvním iniciátorem , který použil už Alfréd N obel a i když se v průběhu dalších let našla řada jiných látek s podobnými vlastnostmi, i nadále patří mezi nejčastěji používanými komponenty rozbušek v amatérské praxi společně s HMTD .
I přes tvrzení, že je výroba FR drahá, nejeví se mi to tak. Rtuť lze získat např. z vyřazených rtuťových relé a teploměrů a není nijak vzácná v chemických laboratořích , kde se používá např. pro polarografii. Osobně mi přijde mnohem dražší výroba azidu olovnatého a to jednak pro cenu základní suroviny NaN3 i obtíže, spojené s jeho prodejem.
Vlastnosti FR jsou známé a popsané v každé literatuře, zabývající se třaskavinami. Z vlastní zkušenosti tvrdím, že je méně citlivá k nárazu než HMTD a to i velmi jemnému.

Výroba třaskavé rtuti:

1 ) reakce Hg a HNO3 - Použijeme 30 g Hg a 300 ml 65% tní HNO3. Reakci provádíme v erlence 500 ml. Buď použijeme elektromagnetické míchadlo, nebo občas promícháme obsah ručně pohybem nádoby. Nezahříváme , ale nechme proběhnout reakci samovolně. Teplota stoupne. Obsah se mění do zelené barvy a nad hladinou se udržují hnědé kysličníky dusíku.
2) připravíme si asi 6 litrovou kádinku, kterou postavíme do např. plastové misky na fotografii a buď sklo, nebo větší mělkou kádinku na přikrytí.
3) Do kádinky nalijeme 400 ml denaturovaného alkoholu a zcela vyreagovaný obsah erlenky. Nesmí být přítomna Hg . Raději lijeme pomalu a v případě zjištění drobných kuliček Hg, zbytek, ponecháme v nádobě.
4) Potom kádinku přikryjeme a necháme probíhat reakci. Nezahříváme. Nejprve se neděje na pohled nic.
5)Asi po 10 minutách i déle, se začíná na hladině vznikat opar, který po chvíli zaplní celý objem a kapalina začíná "vřít". Vzniká velké množství bílých dýmů a je třeba dobrý odtah v digestoři, aby nedošlo k zamoření místnosti. Je nutno výrobu provádět buď v digestoři, nebo někde venku. Reakce se utiší a probíhá klidněji.
6) Ve chvíli, kdy začnou unikat hnědé dýmy, přilijeme asi 30 ml denaturáku . Dýmy opět přejdou do světlejší barvy a reakce se uklidní.
7) Necháme asi 30 minut stát /klidně i mnohem déle/ a potom přilijeme studenou vodu. Několikrát dekantujeme a potom odfiltrujeme a propláchneme na filtru destilkou. Vysušíme při normální teplotě na filtračním papíře. V žádném případě v elektrické sušárně apod.
Dno nádoby po reakci:
Vzniklý produkt je po vysušení sypký a jsou vidět drobné krystalky. Má hnědošedou barvu a poměrně velkou sypnou váhu. Vznikne něco málo přes 30 g FR. Dostatečné množství pro celou řadu pokusů jak na vývoji konstrukce vhodné rozbušky , tak na ověření samotných vlastností FR. Uchováme ho nejlépe v menších plastových /PE/ lahvičkách s víčkem a šroubovacích závěrech /asi 10 cm3/, plníme max. do 2/3. Zacházíme s ním opatrně a ukládáme ho odděleně . Takto uchován vydrží řadu let.
Celkový pohled na reakci:
Pro účely většího slisování, se hnědý FR nehodí. Hrozí zde nebezpečí exploze. Proto je dobré provést rekrystalizaci a to jednak z amoniaku / čpavkové vody / nebo z vhodného organického rozpouštědla.
Použil jsem obě rozpouštědla, ale mám dojem, že lepší výsledky jsem měl s pyridinem .
Rekrystalizace třaskavé rtuti:
1) Asi 100 ml pyridinu dáme do 150 ml kádinky a umístíme na magnetické míchadlo v dobře odvětrané digestoři. Zápach pyridinu nepatří mezi příjemné.
2) Za stálého míchání pomalu přidáváme FR až do doby, kdy už se nerozpouští. Potom obsah nalijeme do studené vody .
3) Nejprve začne vznikat bílá kapalina a později začne tmavět , až začíná kapalina houstnout a vznikají velké šupinkové krystaly tmavě štříbřito- šedé.
4) Tuto suspenzi přefiltrujeme. Necháme vyschnout a krystaly se při sušení rozpadávají na prach
FR, barvy šedavě- bílé. Konečným produktem je velmi jemná FR bílá až do šeda, která se dá mnohem lépe lisovat.
Obdobným způsobem lze vyrobit také fulminát stříbrný. Na rozdíl od FR je mnohem citlivější k nárazu . FR pokud je v malém množství zapálen přímo netřeskne. FS ale ano. Je mnohem lepším iniciátorem ale manipulace s ním není ani zdaleka tak bezpečná . O ceně stříbra ani nemluvím.
A nakonec mikroskopické foto laboratorně připravených fulminátů

Fulminát rtuťnatý:

fulminát rtuťnatý
Fulminát stříbrný:

fulminát stříbrný
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 xx xx | 17. února 2009 v 20:46 | Reagovat

Jóó, gdyž jsem ještě moh psát všema deseti prstama, tak jsem si takhle taky vobčas hrál. Jenže teď už můžu jenom třema.

2 xxx xxx | 22. října 2009 v 18:53 | Reagovat

kdo si hraje, nezlobí...:D [1]:

3 NTR NTR | 5. prosince 2009 v 17:20 | Reagovat

Když člověk dbá na přesnost a dodrži všechny pravidla postupu . Tak se nic "nemuže" stat.

4 strup strup | 28. července 2011 v 12:57 | Reagovat

kde se dá koupit rtut strupi???TO NEJDE PŘECE

5 Ho Ho | E-mail | 25. dubna 2013 v 21:38 | Reagovat

Chceš si urvat prstíky ? klíďo - 1000,-/kg[4]:

6 Riccin Riccin | 27. listopadu 2014 v 1:00 | Reagovat

Ty unikající bílé dýmy jsou Acetaldehyd a velmi rychle naplní místnost i když je digestoř v plném tahu a pak už jen stačí jakákoli malá jiskra (třeba ve špatně izolovaném zvonku , když někdo zazvoní) a letíte...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama